Moje babička Maryka měla dvě dcery. Starší Zdenku, moji maminku, a mladší, kudrnatou Vlastu, o které ještě bude řeč. Maminka po babičce sice nepodědila její předvídavost a předtuchy, ale objevily se u ní již od dětství vlastnosti, které jejím rodičům dělaly starosti. Měla sníženou citlivost na teplo a náměsíčné sklony. Ale pěkně popořádku. Snížená citlivost na teplo nebyl problém ani tak pro moji mamku, jako pro její okolí, zvláště pro.

Je to již hodně dávno, spoustu let, ale pamatuji si tuhle příhodu tak dobře, jako kdyby se stala včera. Navštěvovala jsem v první a ve druhé třídě základní školy na přání svých rodičů hodiny náboženství. Vyučovala je tehdy, na počátku 60. let, starší paní katechetka, pro kterou jsem měla slabost, protože uměla krásně malovat. Kreslila mým spolužákům i mně do památníků krásné Panenky Marie a Ježíšky, jen tak, tužkou, a.